Kam s uprchlíky?

Nejen internet, ale i celá společnost je plná diskusí o uprchlících. Jedni by je nekompromisně odmítali, jiní se snaží hledat řešení. Co by následovalo, pokud by počet uprchlíků v ČR překročil určitou hranici?

Česká republika čelila do roku 2013 stále se snižujícímu počtu žadatelů o mezinárodně právní ochranu, tedy azyl. Více než 40 procent těchto žadatelů pocházelo již tradičně z asijských zemí. V roce 2014 pak počet žadatelů vzrostl o 64 procent na 1156 osob.
ČR má v tomto na rozdíl od zemí, jako je Řecko nebo Itálie výhodu, že má po svém obvodu pouze vnitřní hranice Schengenského prostoru a jediné vnější, kudy mohou uprchlíci vstoupit na území EU, jsou na několika mezinárodních letištích.

I přesto je však imigrace jednou z krizových situací, s nimiž počítají krizové plány. Nejde jen o reakci na situaci v Syrii, ale o obecné riziko a příslušné plány proto vznikly už před mnoha lety z obavy před uprchlíky z východu Evropy.
Stejně jako exiustují typové plány pro závažné narušení dodávek energií, ropy nebo potravin, existuje i typový plán „Migrační vlna velkého rozsahu“.

Jedná se o situaci, kdy podstatným způsobem zesílí tlak cizinců na státní hranice ČR s cílem legálně popř. nelegálně vstoupit na toto území, tranzitovat přes ně do dalších států či pobývat na něm. Tato situace nese řadu negativních důsledků v širokém spektru s možnými dopady na bezpečnostní situaci, ekonomiku, sociální sféru i jednání občanů.

Není přesně stanovena hranice, kdy se již jedná o migrační vlnu velkého rozsahu. Tato situace ale může nastat, pokud dojde k masivním pokusům o nelegální překračování státní hranice nebo při zvýšení počtu žádostí o legální pobyt do takové míry, že ohrozí vnitřní bezpečnost ČR a Policie spolu s příslušnými orgány nebude schopna tento nápor zvládat.

Aby bylo možné uvést v praxi opatření, uvedená v typovém plánu, bude nutné vyhlásit krizový stav, omezit některá práva a zavést povinnosti. Pokud nebude postačovat vyhlášení stavu nebezpečí a problém se bude týkat více než jednoho kraje, může vláda vyhlásit nouzový stav.
Na jeho vyhlášení jsou navázána krizová opatření. V tomto případě především opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců, nasazení vojáků v činné službě nebo omezení pohybu a pobytu.
V oblasti ochrany obyvatel pak může jít o opatření v oblasti zajištění ubytování a humanitární péče.

Pokud situace dojde tak daleko a skutečně vyústí až ve vyhlášení krizového stavu, bude mít nepochybně vliv i na běžný život obyvatel ČR. Sama o sobě totiž může vyvolat další sekundární krizové situace:

• zavlečení a rozšíření infekčních nemocí,
• narušení funkčnosti veřejných služeb a infrastruktury,
• narušení běžného života společnosti předmětného teritoria (vzájemné nepochopení, rasová netolerance),
• narušení veřejného pořádku, včetně možného nárůstu kriminality a to jak ze strany azylantů (běženců) tak i místního obyvatelstva,
• zatížení sociálního, zdravotnického a vzdělávacího systému teritoria,
• narušení diplomatických a obchodních vztahů se zúčastněními státy
• zatížení rozpočtu následkem řešení situace (ostraha hranic, péče o uprchlíky).

Kromě problémů vyplývajích ze samotného pobytu uprchlíků je značným rizikem také narušování veřejného pořádku ze strany obyvatel ČR při demonstracích a možných útocích na uprchlická zařízení. Je velmi pravděpodobné, že této situace by se snažily využít různé extremistické organizace.

Plánovaná opatření

Ochrana hranic

Nejčastěji diskutovaným opatřením v této souvislosti je znovuzavedení ochrany hranic. Podle Shengenského hraničního kodexu může členský stát v případě závažné hrozby znovu zavést ochranu svých vnitřních hranic po omezenou dobu nepřesahující 30 dní nebo po předvídatelnou dobu trvání závažné hrozby. Toto opatření pak může vždy po 30 dnech prodlužovat.
Kromě samotné policie by na zajištění ochrany hranic vláda povolala také armádu, vězeňskou službu a celní správu.

Navýšení kapacit pobytových zařízení

I přes zavedení ochrany hranic by mohlo dojít k přetížení uprchlických zařízení. Cílem proto je zkrátit pobyt osob v těchto zařízeních, například zrychlením vyřizování žádostí nebo využitím dobrovolných návratů.

V působnosti Ministerstva vnitra jsou v současnosti tato azylová zařízení:

Přijímací středisko - slouží k ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu, a to až do doby ukončení základních vstupních procedur. Není možné ho volně opustit.

• tranzitní prostor Letiště Václava Havla (45 lůžek)
• Zastávka u Brna (202 lůžek)

Pobytové středisko - slouží k ubytování žadatelů, kteří prošli předepsanými vstupními procedurami v PřS, a to po dobu řízení ve věci jejich žádostí o mezinárodní ochranu. Je možné ho volně opustit.

• Kostelec nad Orlicí (275 lůžek)
• Havířov (43 lůžek)

Integrační středisko - slouží osobám, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana a které vstoupily do Státního integračního programu a požádaly o dočasné ubytování. Pobyt (max. 18 měsíců) slouží především k osvojení českého jazyka a získání samostatného bydlení a zaměstnání. Ubytování je zpoplatněno.

• Havířov (108 lůžek)
• Jaroměř (36 lůžek)
• Předlice (44 lůžek)
• Brno (20 lůžek)

Zařízení pro zajištění cizinců - slouží k zajištění cizinců, kterým bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění a o zajištění. Klientelu tvoří osoby, které se pobytem na území ČR dostaly do rozporu s legislativou. Vnější ostrahu zajišťuje Policie ČR, vnitřní smluvní bezpečnostní agentura.

• Bělá pod Bezdězem (270 lůžek)
• další by mělo vzniknout ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku

Pokud by ani tato opatření nestačila, je možné využít vyžádání věcných prostředků podle krizového zákona, tedy například zajištění ubytovací kapacity ve vhodném komerčním zařízení. V úvahu také připadá zprovoznění objektů v působnosti Ministerstva obrany a jako krajní varianta potom vybudování polních základen humanitární pomoci. Ty jsou v podstatě soběstačná stanová městečka s kapacitou 150 osob, pro které zajišťují zabezpečení základních životních potřeb (ubytování, příprava a výdej stravy, ošacení). Těchto základen vlastní HZS celkem 7 pro 1050 osob. Armáda ČR je schopna tuto kapacitu navýšit o dalších 1500 osob.

Kontroly ve vnitrozemí

Na ochranu hranic budou navazovat další kontroly v jednotlivých krajích. Důraz bude kladen na vyhledávání uprchlíků a jejich soustředění do azylových zařízení. Především na obecních úřadech a obecních policiích bude průběžná kontrola lokalit, kde by mohlo dojít k zakládání nelegálních táborů a tím k předcházení vzniku epidemií a ohrožení životního prostředí.
Stejně tak, jako existuje plán celorepublikový, mají jednotlivá opatření podrobně rozpracovány jednotlivé kraje podle svých specifických podmínek.

Zajištění nouzových služeb

Kromě samotného ubytování a střežení žadatelů o azyl bude jejich dočasný pobyt vyžadovat další opatření, jako je zajištění lékařské péče, potravin a sociálních služeb. Pro zajištění základních potřeb jsou trvale připraveny prostředky pro nouzové přežití ve skladech Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR a Správy státních hmotných rezerv. Tyto prostředky (spací pytle, lehátka, oblečení,...) jsou určeny pro nejrůznější krizové situace, jako jsou povodně a podobně.