Stéblová: 55 let od největší železniční tragédie
Napsáno toho bylo o onom nešťastném dni mnoho. Nechme teď promluvit dobovou kroniku obce Stéblová.
14. listopad 1960 – datum, jež po mnoho a mnoho let zůstane vryto v paměti mnohých a mnohých občanů Československé republiky. Bohužel nikdo z nich nebude toho nevzpomínat radostně, naopak v nitru mnohých zavládne smutek, neboť čtrnáctý listopad tisícděvětsetšedesát byl dnem skutečně velmi smutným.
117 mrtvých, 110 zraněných, více jak 470.000 Kčs škody na provozních prostředcích československých státních drah – toť konečný účet toho nešťastného dne 14. listopadu 1960.
A byl to jen okamžik – vyjádřený časovým údajem 17 hodin, 44 minut, který způsobil tak veliké ztráty hmotné, na životech a zdraví tolika desítek lidí. A v dalších minutách letělo již jméno naší obce Stéblové po celé republice a během dalších hodin do všech směrů daleké ciziny.
To proto, že srážka vlaků, ku které došlo 202 m od příjezdní cesty do obce na trati směrem k Pardubicích – ( 53 m od strouhy) – byla největší železniční katastrofou v naší zemi od r.1894.
Pod večer toho dne rozprostřela krajem svá křídla nepřítelkyně veškeré dopravy – hustá mlha.
Na nástupišti železniční stanice snažil se výpravčí Josef Bažant proniknout svým zrakem clonu mlhy, aby spatřil postupně mlhou prorážející světla lokomotivy od vlaku 608, který měl již od Hradce Králové přijet. Konečně se objevuje prvý záblesk světla přijíždějícího vlaku a ručička na hodinách ukazují přesně 17 hodin 40 minut, když tento vlak ve vzdálenosti 20 m směrem na Pardubice od výpravní budovy zastavuje. To znamená, že vlak, který měl krom lokomotivy 12 železničních vozů, byl 7 minut zpožděn.Ve stanici Stéblová pravidelně křižoval s motorovým vlakem 653, který měl od Pardubic přijet v 17 hodin 36 minut. Proč jenom i tento vlak musel být zpožděn – proč jenom – proč nepřijel včas?
Tma – mlha – viditelnost sotva 50 metrů. Výpravčí Bažant odchází do kanceláře, aby zde stavědlem postavil správně výhybku pro motorový vlak od Pardubic a vjezdovým návěstím povolil mu vjezd do stanice. Při provádění této manipulace postřehne oknem, že vlak 608 t.j. od Hradce Králové se dává do pohybu, aniž by mu byl povolen odjezd.
Pohotově vrací vjezdové návěstidlo pro vlak 653 t.j. od Pardubic na „Stůj!“ – vybíhá z kanceláře a pískáním na dvě píšťalky se snaží odjíždějící vlak zastavit. S vypětím všech sil běží za vlakem – avšak marně. Marný byl i pokus výhybkáře Kněžoura dohnat vlak na kole.
Výpravčí se vrací rychle do kanceláře a telefonem volá na stanoviště 10 – směrem k Pardubicím – ve snaze, aby závorář František Josíf zadržel motorový vlak 653 přijíždějící od Pardubic. Když se po třetím zvonění s. Josíf ozval, mohl jíž jen výpravčímu hlásit, že motorový vlak 653 právě ve chvíli, když hřměl u telefonu zvonek, projel.
Zpráva děsivá – hrozné hlášení – neboť tím okamžikem bylo všem na stanici jasno, že v nejbližších vteřinách dojde ke srážce vlaků. Byly to vteřiny, během nichž byl záblesk naděje srážce zabránit utlumen nesmírnou mukou hrůzného očekávání — ve chvilce pak ukončeného temným rachotem prokazujícím okamžik srážky. Bylo 17 hodin 44 minut!
Ve vzdálenosti 1500 m od provozní budovy železniční stanice Stéblová v plné rychlosti došlo ke srážce vlaků, jejíž následky slovo katastrofální nemůže ani vyjádřit.
Mezi 117 usmrcenými byli vlakvedoucí František Odvárko, strojvedoucí Jaroslav Merwart a průvodčí Božena Čečetková – všichni tři od motorového vlaku 653. U tohoto vlaku přední motorový vůz vyhořel a další čtyři přívěsné osobní vozy byly demolovány. U vlaku 608 – od Hradce Králové – byla poškozena lokomotiva, služební vůz a jeden vůz osobní obsazený cestujícími. Posádce tohoto vlaku se nic vážného nestalo. Strojvůdce, kterým byl Miloslav Pleskot spatřil asi tak ve vzdálenosti 50 m světla protijedoucího vlaku. Zbrzdil rychlobrzdou, zavřel regulátor a vykřikl jen na pomocníka Václava Roudného, aby se přidržel. Vlakvedoucím tohoto vlaku byl Antonín Snítil, starším průvodčím Josef Havel. Josef Havel – jméno osoby, která prvá dala podnět k této srážce vlaku. Havel totiž to byl, který aniž vyčkal výzvy výpravčího, dal návěst „pohotovi k odjezdu“, kterou doplnil neoprávněným zvoláním „Dává odjezd“. Od něho nesprávně převzal „Odjezd“ vlakvedoucí, předal strojvedoucímu a —– neštěstí bylo hotové.
V nemístné snaze dohnat zpoždění nevyčkali tito zaměstnanci příkazu výpravčího a zavinili tak katastrofu, která zdaleka nemůže být odčiněna trestem, kterým byli později tito čtyři zaměstnanci potrestáni.
Smutný a žalostný byl pohled na místě srážky. Rozbité demolované osobní vozy motorového vlaku, bolestný nářek raněných, hořící přední motorový vůz a přitom naprostý nedostatek světla pro záchranné práce. Obětavě ihned začali Stéblovští občané pomáhat při vyprošťování a ošetřování raněných.
Dík okamžitému vyrozumění nemocnice a příslušných orgánů v Pardubicích bylo v krátké době dosaženo velmi dobré organisace záchranných prací, kterou nelze přejít mlčením.
Skutečně totiž v nedlouhé době zajistili příslušníci Veřejné bezpečnosti z Pardubic rychlou přepravu raněných. Pak se dostavili vojáci se světlomety a tyto jasným osvětlením místa neštěstí umožnily účinné zachraňovací práce.
Na místo srážky přijelo několik lékařů a desítky zdravotních sester. Nejobětavěji pracoval MUDr. Černý z Pardubické nemocnice. Byla to rušná, avšak smutná noc a bylo by jen žádoucí, aby se nikdy v budoucnu naše obec takové noci nedočkala.
Po plných 19 hod. 41 minut trvalo přerušení dopravy mezi Stéblovou a Pardubicemi. Po tuto dobu byla doprava zajišťována autobusy. Celkem bylo odřeknuto 5 rychlíků, 21 osobních a 7 nákladních vlaků.
Mezi obětmi této katastrofy byla i manželka náčelníka železniční stanice Stéblová – Anna Josífová — jinak však bydlící v Čeperce. Zvykem Stéblovských bylo používat při jízdě z Pardubic ponejvíce posledního osobního vozu. Díky tomuto zvyku nepřišel ze Stéblové nikdo o život. Lehčí zranění utrpěla 16iletá Jana Jirková, dcera železničáře a Milan Schejbal, zaměstnanec ČSD.
Závěrem záznamu nutno ještě poznamenat, že vláda ČSR učinila potřebná opatření k zmírnění této hrozné srážky pro pozůstalé poskytnutím hmotné a finanční podpory a úhradu pohřebních výloh.
O srážce vlaků ve Stéblové mluvil nejen náš domácí rozhlas, ale rozhlas snad celého světa. O této srážce psal tisk téměř celého světa a tak název naší obce Stéblové – stal se zvučným a vyslovovaným slovem téměř na celém světě.
Byla to však příliš veliká a bolestná cena, která ku přechodné a ještě k tomu velmi smutné zvučnosti názvu naší obce přispěla.
(ilustrační fotografie pocházejí z pietního aktu v roce 2010 - foto autor)
Michal Bareš
Povinné očkování dobrovolných hasičů?
V poslední době toho bylo k vyhlášce o očkování proti infekčním nemocem napsáno mnoho. Rád bych se ale zastavil u jedné konkrétní skupiny osob, na kterou tato vyhláška přímo dopadá a přesto stojí stranou pozornosti.
Michal Bareš
Mohou být billboardy prospěšné?
Za chvíli nás čekají další volby, na některých místech hned dvojité. Ze spousty reklamních ploch na nás shlížejí postavy, které to s nám myslí zaručeně dobře. Billboardy však mohou mít mnohem lepší účel, než jen radit, koho volit.
Michal Bareš
Potok jménem Doubrava
Řeklo by se běžný potůček, kterých je všude plno a leckdy nemají ani svůj název. Tenhle ho ale má - Doubrava.
Michal Bareš
Švédský recept na krize
Médii proběhla tento týden zpráva o příručce pro případ krize nebo války, kterou distribuuje Švédsko svým občanům. Jedním z témat této brožury je také připravenost domácností a jejich doporučené vybavení.
Michal Bareš
Městské weby a informace o možném ohrožení občanů. Jsou dostačující?
Podíval jsem se na to, jak si v oblasti ochrany obyvatel vedou internetové stránky obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji. Rozhodně musím pochválit Pardubice, Českou Třebovou a s malou výtkou i Žamberk.
Michal Bareš
Pardubáci, jste připraveni na krizové situace?
Povodeň, únik nebezpečné látky, terorismus, blackout. To vše jsou situace, které nikdo nechceme zažít, ale přesto se stávají a plní stránky novin. Přemýšleli jste někdy, jak byste se v případě podobné události zachovali vy?
Michal Bareš
Dočká se Chrudim ochrany před povodněmi?
Pokud se v Chrudimi mluví o povodních, tak prakticky vždy pouze v souvislosti se sídlištěm Na Šancích, které čas od času "spláchne" voda z polí.
Michal Bareš
Vrátí se branná výchova do škol?
Na iDnes vyšel článek o tom, jak Ministerstvo obrany chce vrátit do škol brannou výchovu. Pod článkem, ale i na dalších serverech, které text převzaly, se objevila spousta kritických reakcí.
Michal Bareš
Sirény, aneb panika nad Prahou
Krátce před desátou hodinou se v Praze a celém Středočeském kraji rozezněly z pietních důvodů sirény. Nejen na sociálních sítích a později i v médiích se téměř okamžitě spustila vlna kritiky a zmatku - nikdo nevěděl, co se děje.
Michal Bareš
Kam volat v nouzi? 155 versus 112
Čas od času se v médiích rozhoří spor o to, kterou tísňovou linku je lepší v případě nouze volat. Zatímco zastánci linky 112 argumentují snadnou zapamatovatelností jediného čísla, její odpůrci poukazují na časovou prodlevu.
Michal Bareš
Je IKEM nepřipravený na výpadek zásobování teplem?
V souvislosti s dnešní havárií zaznívá kritika toho, že IKEM nemá vyřešené náhradní zásobování teplem. Je tomu skutečně tak?
Michal Bareš
Pardubáci, pozor! Poradíte si v nouzi?
Jaké nebezpečí hrozí ze semtínského areálu? Postará se o nás stát při evakuaci a dokáže nám zajistit podmínky pro přežití? Kde hrozí v Pardubicích povodně a kde exploze?
Michal Bareš
Jsou české domácnosti připraveny na krizové situace?
Zeptali jsme se českých domácností, jak jsou připraveny na nejrůznější mimořádné události a krizové situace. Nezajímalo nás, jestli by přečkaly válku nebo konec světa, ale mnohem pravděpodobnější krátkodobé události.
Michal Bareš
RSS čtečka může zachraňovat životy
RSS čtečku používá mnoho z nás pro sledování novinek na oblíbených webových stránkách. Její možnosti jsou ale daleko širší a může pomáhat i v případě ohrožení.
Michal Bareš
I dobrovolní záchranáří mají svůj maraton
Ručičky na hodinách ukrajují první minuty ze soboty 24. září 2016 a ve společenské místnosti bývalého vojenského areálu v Kostelci u Heřmanova Městce si zhruba šedesátka mladých lidí užívá nastávající víkend.
Michal Bareš
Foto: Záchranářské cvičení na Chrudimsku
V 10:32 přijalo Krajské operační a informační středisko HZS Pardubického kraje tísňové volání, při němž anglicky hovořící volající oznámil dopravní nehodu autobusu s osobním automobilem u Medlešic.
Michal Bareš
Závadná voda v Brně - měly houkat sirény?
Čas od času se na kontaktní telefon uvedený na našem sirénovém webu obracejí občané s dotazy ohledně informování při mimořádných událostech. Nejinak tomu bylo po zveřejnění informací o závadné pitné vodě v Brně a okolí.
Michal Bareš
Fotoblog: Jak se hasí z nebe...
Loňské extrémně suché léto s sebou přineslo také rozsáhlé lesní a polní požáry. V těchto případech je neocenitelná pomoc vrtulníků Letecké služby Policie ČR, které shazují vodu z tzv. bambivaků.
Michal Bareš
První výsledky Auditu národní bezpečnosti
V Poslanecké sněmovně byly včera za účasti předsedy vlády a ministra vnitra představeny výsledky první části Auditu národní bezpečnosti.
Michal Bareš
Je pražské metro připraveno na teroristický útok?
Teroristé volí k dosažení svých cílů nejrůznější způsoby. Od střelců (Charlie Hebdo), přes použití výbušnin (Brusel) až po chemické látky (Kirkúk). Tyto způsoby navíc mohou kombinovat a tím ještě zvýšit jejich účinek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 147
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1122x
http://twitter.com/bares_michal