Kromě úprav koryt vodních toků a tvorbu digitálních povodňových plánů, jde nejčastěji o vybudování varovných a výstražných systémů. A právě o nich bude dále řeč.
Vláda České republiky schválila v minulém roce dokument nazvaný "Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 (s výhledem do roku 2030)", v němž jako jeden z úkolů uvádí modernizaci varovného systému. Obdobný úkol byl také v koncepci předchozí. Do roku 2010 vše fungovalo tak, že obce mohly žádat o státní dotaci na výstavbu varovných prvků a tuto přiděloval Hasičský záchranný sbor České republiky. Později stát hledal možnosti, jak tyto akce financovat z prostředků evropských fondů. Zatímco Integrovaný operační program se ukázal být neprůchodným, jinak tomu je v případě Operačního programu Životní prostředí. Ten v oblasti podpory 1.3 přímo vybízí k budování výstražných systémů ochrany před povodněmi.
Místní informační systémy (MIS)
MIS jsou dnes hodně oblíbenou součástí většiny těchto projektů. Důvod je jediný a sice jejich univerzálnost v porovnání se sirénami. Kromě využití při krizových situacích, kdy fungují stejně jako sirény, umožňují běžná hlášení pro účely obce a jsou tak jakýmsi moderním bezdrátovým rozhlasem.
Aby mohla obec získat na tento systém dotaci, musí splnit několik požadavků - především napojení do jednotného systému varování a vyrozumění s možností dálkového spuštění z operačního střediska nebo zajištění funkčnosti při výpadku elektrického napájení po dobu 72 hodin.
Některé systémy nabízejí další doplňkové funkce, jako je monitorování chemických veličin, využití přenosných domovních přijímačů nebo odesílání hlášení na web obce. Členové krizových štábů a vedení obce mohou do těchto systémů vstupovat také prostřednictvím svých mobilních telefonů.
V poslední době si můžeme na budovách některých obecních a městských úřadů všimnout LED panelů, zobrazujících datum a čas. I ty bývají součástí systému a slouží pro zobrazení varovné informace pro neslyšící.
Elektronické sirény
Dalším prvkem, který se v rámci těchto projektů instaluje poměrně často, jsou elektronické sirény. Ty na rozdíl od starších rotačních sirén dokážou přenášet i doplňkové verbální informace. Jsou vybaveny záložním napájením a umožňují odvysílat varovný signál i v případě výpadku dodávky elektrické energie.
Jejich výhodou v porovnání s bezdrátovým rozhlasem je vyšší akustický výkon, i když za cenu horší srozumitelnosti.
Tyto sirény jsou přímo napojeny na systém hasičského záchranného sboru a jsou tak funkční i při poruše MIS.
Lokální varovné systémy
Samotné sirény a informační systémy jsou závislé na povelu k jejich aktivaci. To nebývá problém na velkých vodních tocích, které jsou trvale monitorovány. Problém nastává především v horských oblastech a všude tam, kde hrozí bleskové povodně.
Proto jsou v rámci projektů OPŽP podporovány také lokální varovné systémy, skládající se ze srážkoměrů a hlásných profilů. Obě tato zařízení ukládají v pravidelných intervalech informace na webové stránky a při překročení limitních hodnot odesílají SMS na určená čísla.
Shrnuto a podtrženo, prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí se podařilo zlepšit možnosti varování obyvatel a to i v menších obcích, které neleží v zónách havarijního plánování. Otázkou samozřejmě je, v kolika z těchto obcí šlo prioritně o ochranu obyvatel a kde tím hlavním důvodem byla potřeba levně rekonstruovat rozhlas. Zamyslet bychom se mohli také nad tím, že ochrana proti povodním je prakticky jedinou možností, jak mohou obce získat dotaci na obecní rozhlas. Některé obce proto s pomocí konzultantských firem horko těžko hledaly sebemenší potůček v katastru obce a stavěly na něm hladinoměr, aby si projekt dokázaly zdůvodnit.
