Za všechny například testování geneticky modifikovaných potravin na vězních nebo jejich trestání vodou a chlebem. Těm se ale věnovat nechci.
Stejně jako u většiny jiných politických stran nalezneme i v tomto volebním programu kapitolu nazvanou Armáda. Autor programu počítá se zeštíhlením armády na 10 000 vojáků, navýšením počtu příslušníků vojenského zpravodajství a třicetitisícovou záložní armádou. To by mělo přinést roční úsporu ve výši 5 miliard Kč.
Nový republikový řád však v oblasti armády ve svém programu plánuje ještě jednu věc - civilní obranu. Tu bude tvořit 480 000 schopných civilistů a bude nasazena, pokud bude ČR vystavena masivnímu útoku. CO bude plnit funkci držení pevně daných pozic. Pro tyto účely se vybudují 4 podzemní sklady zbraní, kde se zbraně (viz. obrázek) zakonzervují, a náklady na údržbu budou téměř nulové. Pro každý kvartál ČR bude vyčleněno 40 000 buňek CO, přičemž 1 buňku tvoří 3 členové. Primární zbraní bude odstřelovač s 2 návodčími. Sekundární zbraně jsou určeny na ústup.
(nrr.cz)
Co je civilní obrana?
Zatímco s částí bodů tohoto programu můžeme polemizovat , v případě civilní obrany je autor úplně vedle. Bohužel i přes studium Vojenské akademie a praxi u Armády ČR, jak uvádí ve svém životopisu.
Pravda je, že pojem civilní obrana má v České republice poněkud negativní nádech a je spojený především s obdobím studené války. V posledních letech se nejen z tohoto důvodu příliš nepoužívá a vzhledem k mírovým hrozbám bývá nahrazován širším pojmem ochrana obyvatel.
To ale neznamená, že by civilní obrana v dnešní době neexistovala. Její význam je pevně stanoven v I. Dodatkovém protokolu k Ženevským úmluvám z 12. 8. 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů. Ten byl podepsán v červnu 1977 a k 1. 5. 2014 měl 174 smluvních stran. Tyto zásady jsou však součást obyčejového práva, zavazujícího všechny členy mezinárodního společenství.
Podle tohoto protokolu je civilní obranou plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejichž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akci nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro jeho přežití. Těmito úkoly jsou:
- hlásné služby;
- evakuace;
- organizování a poskytování úkrytů;
- zatemňování;
- záchranné práce;
- zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc;
- boj s požáry;
- zjišťování a označování nebezpečných oblastí;
- dekontaminace a podobná ochranná opatření;
- poskytování nouzového ubytování a zásobování;
- okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech; 1) okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení;
- bezodkladné pohřební služby;
- pomoc při ochraně předmětů nezbytných k přežití;
- doplňující činnost nezbytná k splnění výše uvedených úkolů, včetně plánování a organizování, ale neomezující se pouze na tuto činnost.
Organizace civilní obrany jsou instituce a jednotky, které jsou organizovány nebo zmocněny příslušnými orgány strany v konfliktu k plnění uvedených úkolů a které jsou určeny a využívány výhradně k plnění těchto úkolů.
Toto ustanovení o civilní obraně by nemělo význam, pokud by zároveň nebyla určena ochrana jejich objektů a personálu. Kromě všeobecné ochrany napříkald okupační mocnost nesmí provádět změny ve struktuře nebo personálu těchto organizací tak, aby to ohrozilo účinné plnění jejich úkolů.
Za tímto účelem bývají objekty a personál označeny mezinárodním rozlišovacím znakem civilní obrany.
Součástí civilní obrany mohou být i příslušníci ozbrojených sil a vojenské jednotky přidělené k organizacím CO, které však nesmí plnit jiné vojenské povinnosti během konfliktu.
Vzhledem k tomu, jak je ve volebním programu rozepsáno vyzbrojení civilní obrany, jsou důležité další dva body:
- Personál a jednotky jsou vyzbrojeny pouze lehkými osobními zbraněmi k udržování pořádku nebo k sebeobraně. V oblastech, kde dochází k pozemním bojům nebo kde k takovým bojům pravděpodobně dojde, musí strany v konfliktu učinit nezbytná opatření k omezení těchto zbraní na ruční zbraně, jako jsou pistole nebo revolvery.
- Ochrana, na kterou mají právo civilní organizace civilní obrany, jejich personál, budovy, úkryty a materiál skončí pouze v tom případě, jestliže kromě svých vlastních úkolů provádějí činnost nebo jsou využívány k činnosti, která poškozuje protivníka.
Buď se tedy zásadně změnil čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám (o čemž nic nevím) nebo autor programu nepochopil princip a význam civilní obrany.
Nějak mě totiž nenapadá, k jakému konkrétnímu humanitárnímu účelu je potřeba odstřelovač a jak by při své činnosti nepoškozoval protivníka...
