Sirény nebo SMS?
Žijeme v době, která je plná nejmodernější techniky a všichni denně používáme mobilní telefony nebo internet. Mnohá města a obce zrušily zastaralé rozhlasy a pro informování svých obyvatel zavedly rozesílání SMS a e-mailů. Jde jistě o skvělou službu, ale v případě krizových situací je potřeba co nejrychleji varovat VŠECHNY osoby na daném území a nespoléhat na to, jestli mají zapnuté vyzvánění nebo předem zaregistrovaly své telefonní číslo.
Například v nočních hodinách by varování pouze prostřednictvím SMS znamenalo velký problém, protože mnoho z nás má vypnutý telefon nebo alespoň stlumené vyzvánění.
Sirény tak stále zůstávají jediným prostředkem, který umožní varovat všechny lidi na určitém území a to současně.
Nešlo by to bez té otravné zkoušky?
Ostrý poplach asi nikomu nevadí, protože ho slýcháme jen výjimečně, když jde do tuhého. Jinak je tomu při zkoušce sirén, kdy nejen sociální sítě plní příspěvky naštvaných lidí. Někoho budí po náročné noční, jinému děsí domácí zvířata a mnoha čtenářům jistě probouzí děti z poledního spánku.
Na pravidelné zkoušky sice můžeme nadávat, ale nic to nezmění na tom, že jsou nutné. V České republice je totiž stále ještě většina sirén elektrických, tedy na principu otáčivého rotoru. Právě jejich pravidelná zkouška zamezí zareznutí rotoru a odhalí případnou závadu.
Druhým důvodem, který udávají sami hasiči, je vytvoření návyku obyvatel. Zkoušku sirény můžete využít k tomu, abyste zjistili, zda váš domov je v dosahu sirény a jestli sirénu uslyšíte i v případě skutečného nebezpečí.
Když je nejhůř
Ne každý rozumí „řeči“, kterou k nám sirény promlouvají. Od 1. listopadu 2001 existuje v České republice jeden jediný signál, který varuje před hrozícím nebezpečím – tímto signálem je 140 sekund trvající KOLÍSAVÝ tón sirény.
Uslyšíte ho, kdykoli bude hrozit nebo dojde k ohrožení životů a zdraví obyvatel v důsledku mimořádné události, například havárie s únikem nebezpečných látek nebo povodně. Pro varování co největšího množství lidí může být signál vyhlašován třikrát za sebou v tříminutových intervalech.
Moderní varovné prvky, jako jsou elektronické sirény nebo místní rozhlasy, umožňují bezprostředně po zaznění signálu odvysílat verbální informaci s upřesněním typu nebezpečí. Pokud je ve vašem okolí pouze starší rotační siréna, informace se dozvíte z rozhlasového vysílání.
Rozpoznat varovný signál je pouze jednou z věcí, kterou by každý z nás měl znát. Neméně důležité je vědět, co v takové situaci udělat:
- Předně bychom měli zachovat klid, nepropadat panice a uvědomit si, o který signál se skutečně jedná.
- Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik nebezpečné látky, proto je řešením ukrýt se do nejbližší budovy, ideálně do vyššího patra. Většina nebezpečných látek se šíří při zemi, proto nikdy NEvyhledávejme úkryt v podzemních prostorách.
- Riziko zasažení nebezpečnou látkou můžeme ještě snížit tím, že utěsníme nebo přelepíme otvory kolem dveří a oken a přesuneme se do místnosti na opačné straně, než je zdroj nebezpečí (pokud dokážeme určit místo úniku nebezpečné látky). Nezapomeneme vypnout klimatizaci.
- Zapneme rozhlasový a televizní přijímač a řídíme se dalšími pokyny, které obdržíme prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílání nebo prostřednictvím megafonů na vozech hasičů a policie.
- Důležitou zásadou je nikam netelefonovat. V kritické situaci je celá infrastruktura přetížena a je důležitější umožnit spojení pro záchranné organizace. Velmi nezodpovědné je volat dětem do školy a chtít, aby se rychle přišly schovat domů. Zaměstnanci škol mají své postupy a vědí, jak se zachovat. Svým jednáním bychom děti vystavovali zbytečnému riziku.
- Neměli bychom zapomínat ani na starší nebo zdravotně postižené sousedy. Především neslyšící jsou odkázáni pouze na naši pomoc, protože se nemusí o nebezpečí vůbec dozvědět.
- Připravíme se na možnost vyhlášení evakuace.
Pokud lze vzhledem k meteorologické situaci předpokládat, že siréna varuje před povodní, je postup odlišný:
- Sledujeme televizní nebo rozhlasové vysílání, kde se dozvíme bližší informace.
- Vyhledáme vyvýšené místo. To platí obzvlášť v případě, kdy hrozí blesková povodeň.
- Pokud nastává povodeň pozvolna, můžeme se pokusit provést zabezpečovací práce.
- Pokud žijeme v záplavové oblasti, měli bychom být na povodeň připraveni předem, včetně vhodného pojištění. Pozor však na to, že některé stavby jsou v těchto případech nepojistitelné.
