Mezi ideální místa pro spáchání takového útoku patří bezesporu metro, kde následky útoku umocňuje stísněný prostor, omezený přístup pro záchranné složky a především samotná evakuace osob při masové panice. Možná i proto si před 21 lety vybrala v tokiju metro za cíl svého útoku sekta Óm šinrikjó, jejíž stoupenci vypustili v 5 různých soupravách na třech linkách metra nervový plyn sarin. Na následky útoku zemřelo 13 lidí a další tisíce jich museli vyhledat ošetření. Jak je na obdobný útok připraveno pražské metro?
Zjištění nebezpečné látky
První informaci o tom, že v metru došlo k chemickému útoku, mohou získat záchranné složky dvěma způsoby. Buď prostřednictvím systému PROVAS (protichemický varovný systém), jehož detektory nepřetržitě monitorují ovzduší ve vybraných stanicích nebo vizuálně v případě, kdy cestující pociťují zdravotní problémy (pálení očí, nevolnost, křeče). Pokud nebezpečnou látku potvrdí systém PROVAS, hasičská jednotka nebo příznaky pociťují cestující ve dvou stanicích, vyhlásí Technologický dispečink okamžitě chemické ohrožení metra.
Chemické ohrožení metra
Bezprostředně po vyhlášení chemického ohrožení zastaví Vlakový dispečink provoz na všech trasách a vyhlásí evakuaci všech cestujících. Technologický dispečink současně s tím nastaví větrání metra tak, aby přes eskalátory proudil čistý vzduch do podzemních prostor a tím chránil evakuující se osoby. Většina eskalátorů je v tu chvíli přepnuta na směr "ven" a pouze jeden umožňuje přístup hasičů do prostor nástupiště.
Zároveň Dopravní podnik informuje Hasičský záchranný sbor, svolá krizový štáb a k zasažené stanici posílá autobusy pro poskytnutí zázemí evakuovaným cestujícím.
Varování obyvatel
O události v metru bude veřejnost informována prostřednictvím sirén, sdělovacích prostředků a SMS zpráv. V případě, že situaci nelze zvládnout běžnou činností, vyhlásí primátorka stav nebezpečí.
Po hodině následuje další výzva pro osoby, které se v době útoku pohybovaly v metru. Tito lidé mají odložit oděv, osprchovat se a vyhledat jedno z určených zdravotnických zařízení.
Prostřednictvím elektronické pošty a podobně jsou informována také zdravotnická zařízení, provozovatelé taxislužeb, ČD a obchodní centra.
Činnost na povrchu
Na vyhlášení chemického ohrožení reagují všechny složky záchranného systému. Před zasaženou stanicí je zřízeno stanoviště dekontaminace, kam jsou cestující postupně přinášeni hasiči a následně si je přebírají do své péče posádky záchranné služby. Protože určité množství cestujících může metro opustit ještě před příjezdem záchranářů nebo začnou později pociťovat příznaky otravy, jsou během jedné hodiny zřízena další dekontaminační stanoviště před Všeobecnou fakultní nemocnicí a Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady. Do dvou hodin pak mohou zasažení cestující využít i dekontaminačních stanovišť před FN Motol a Thomayerovou nemocnicí.
Zatímco přímo u metra probíhá takzvaná suchá dekontaminace, tedy svlečení oděvu a přejití přes speciální rohož, u nemocnic podstoupí zasažené osoby kompletní dekontaminaci, včetně sprchování dekontaminačním roztokem.
Z důvodů ověření účinnosti dekontaminace a sledování nebezpečí, jsou na místo kromě chemických vozidel pražských hasičů povolány také další síly a prostředky, například z chemických laboratoří HZS krajů nebo Institutu ochrany obyvatelstva. Na místo také vyrážejí specialisté Státního ústavu pro jadernou, chemickou a biologickou ochranu, kteří na místě odeberou vzorky a převezou je do laboratoře v Kamenné u Příbrami.
Zpracovaná typová činnost "Reakce na chemický útok v metru", kterou se řídí jednotlivé zasahující složky, řeší i bezpečnost samotných zasahujících. Například policisté, kteří opustili metro po vyhlášení chemického ohrožení, mají pokyn si stoupnout zády proti větru, svléknout horní díl uniformy a 30 sekund ho protřepávat.
Vstup do nebezpečné zóny
Do podzemních prostor stanice vstupují pouze hasiči, kteří jsou jako jediná složka IZS vybaveni ochrannými prostředky. Výjimkou je omezený počet policistů speciálních jednotek, kteří jsou vybaveni ochrannou maskou a oděvem. Na místě je k dispozici také Útvar rychlého nasazení, jehož příslušníci jsou v přetlakových oděvech připraveni pro případ zjištění, že se kdekoliv v metru pohybuje neznámá osoba.
Kromě nejrůznějších útvarů Policie ČR se na řešení útoku v pražském metru podílí také Městská policie. Na základě koordinační dohody mohou být rozhodnutím magistrátu síly a prostředky MP převedeny do podřízenosti Policie ČR.
Zapojení Armády
Své místo má při řešení útoku v metru také Armáda ČR, která může poskytnout dvě družstva radiačního, chemického a biologického průzkumu, dekontaminační odřad (včetně zřízení stanoviště dekontaminace v Ústřední vojenské nemocnici) a také soudní lékaře.
Ošetření raněných
V prvních chvílích po zjištění útoku vyhlásí zdravotnické operační středisko Traumatologický plán a na místo vyšle dostupné posádky. Kromě nich může použít také speciální techniku pro hromadná neštěstí, jako je kyslíkový vůz ATEGO, modul GOLEM nebo záložní materiálové vozidlo.
Péče o zemřelé
Útok toxickou látkou může mít za následek mnoho mrtvých a to obzvlášť v případě, kdy je látka rozšířena v kombinaci s explozí. I s těmito následky je proto počítáno.
V případě obětí v řádu desítek by Policie ČR aktivovala takzvaný DVI tým, který se specializuje na identifikaci zemřelých. Pokud by nestačila kapacita ústavu soudního lékařství, může Armáda ČR vybudovat polní kontejnerovou márnici nebo na základě uzavřené dohody mohou být těla obětí umístěna na ledovou plochu HC Hvězda Praha.
Poznámka: Tento text se zaměřuje na útok v metru z pohledu ochrany obyvatelstva. Nezabývá se proto činností ozbrojených složek, která by byla logickou součástí opatření.
Jak by některá opatření v praxi vypadala se můžete podívat ve fotogalerii ze cvičení Metro 2014, při němž si záchranné složky tuto situaci vyzkoušely.
