Během odpoledne volalo nejen několik rozhořčených obyvatel, ale také novinářů. Chtěli vědět, proč nehoukaly sirény, jak to, že nebyli varováni a kdo „selhal“. Přestože jsem v minulosti postup některých měst trochu kritizoval, tentokrát to neudělám. Brno je totiž poněkud vzdáleno a neznám místní podmínky – jak má řešený místní informační systém nebo kdo zajišťuje krizové SMS. Pokud jde ale o nepoužití sirén (které volající zajímalo nejvíce), nevidím v tom problém.
Musíme si uvědomit, že odvysílání signálu všeobecná výstraha prostřednictvím Jednotného systému varování a vyrozumění má svá pravidla a je určeno pro případy hrozby nebo vzniku mimořádné události. Co je to však mimořádná událost? Odpověď nám dá Zákon o integrovaném záchranném systému, podle něhož jde o škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.
Taková situace ale nenastala. Vzhledem k tomu, že voda podle hygieniků není nebezpečná, bylo by spuštění sirén zbytečné, neodůvodněné a v konečném důsledku by akorát způsobilo paniku. Jiná situace by nastala v okamžiku, kdy by hygienici vodu vyhodnotili jako skutečně zdraví nebezpečnou.
Přestože pro varování obyvatel nebyl důvod, jiná věc má mít v podobných případech naopak nejvyšší prioritu. Je jí komunikace s veřejností a to včetně starší generace, která nepoužívá internet. Nevím, nakolik město použilo všechny možnosti, včetně rozhlasu nebo SMSek, ale bude zajímavé toto s odstupem času sledovat a porovnat s kritizovaným postupem Prahy 6 v minulém roce (kde byla voda mnohem závadnější).
Dva z mnoha příspěvků na sociálních sítích.
