Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RSS čtečka může zachraňovat životy

23. 10. 2016 11:49:12
RSS čtečku používá mnoho z nás pro sledování novinek na oblíbených webových stránkách. Její možnosti jsou ale daleko širší a může pomáhat i v případě ohrožení.

Jedním z úkolů, stanovených v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, je podpora využívání moderních informačních technologií pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Zatímco samotné varování zůstává především na sirénách, k následnému tísňovému informování je dnes možné využít nejrůznější prostředky - od "mluvících" sirén, přes rozhlasové a televizní vysílání, místní informační systémy (obecní rozhlas) až po dnes tolik oblíbené hromadné SMS. Každý z těchto způsobů má však své nevýhody:

  • Rozhlasové a televizní vysílání naráží na stále klesající počet lidí, kteří ho sledují. V době mnoha desítek stanic a internetového streamování je zaslechnutí případné tísňové informace věcí náhody a navíc je těžko použitelné pro méně závažné lokální události.
  • Elektronické sirény a místní informační systémy jsou sice téměř dokonalé, ale finančně velmi nákladné. Pokud obec nedosáhne na dotaci v rámci protipovodňových opatření, je jejich pořízení jen těžko reálné.
  • SMS rozhlas dnes používá mnoho měst i malých obcí. Přestože jde o způsob, jak rychle oslovit velkou část obyvatel, v praxi tak úspěšný není. Problémem je nutnost předchozí registrace občana do systému a pak také zátěž pro obecní rozpočet.

Řešením může být systém pro rozesílání SMS na všechny mobilní telefony na daném území, o němž jste mohli číst zde. Ačkoli tento systém bude rozhodně velkým přínosem při závažném ohrožení, jen těžko bude použitelný při méně závažných místních událostech.

Poměrně nedávno však Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč přišel v rámci své výzkumné činnosti s další možností, která má téměř nulové náklady a v jiných oblastech ji používá mnoho z nás. Řeč je o RSS - formátu pro čtení novinek na webových stránkách a shromažďování obsahu z různých zdrojů na jednom místě.
Aplikace, kterou Institut vyvinul, nese název ETIRSS (editor tísňových informací RSS) a umožní obcím komunikovat s veřejností v případě nebezpečí nebo jeho hrozby.

Vzhledem k tomu, že obce již připojení k internetu využívají a mají vlastní internetové stránky, bylo by zprovoznění aplikace otázkou chvíle. Získaly by tak další způsob, jak bez dalších nákladů nejen informovat o nastalém nebezpečí, ale také o jeho hrozbě. Škála těchto informací by jistě mohla být velmi široká a zahrnovat například i předávaní výstrah ČHMÚ nebo přerušení dodávek energií.
To vše bez jakékoli registrace ze strany občanů a navíc přístupná i komukoli, kdo v daném místě nebydlí, ale zajímá ho (chataři). Po zadání adresy RSS kanálu do mobilního telefonu (nebo jiné čtečky) není problém získat důležitou informaci téměř okamžitě všude tam, kde je dostupné připojení k internetu.

Výhodou je, že aplikace sama vygeneruje stránku, která může být přístupná přes odkaz z obecního webu. To ocení nejen ti, kdo čtečku nebudou používat, ale především starostové malých obcí. Ti totiž v případě potřeby rychlého informování nebudou muset čekat na někoho, kdo web spravuje, ale informaci umístí prostřednictvím aplikace hned.

Další výhodou je, že takto vytvořená stránka obsahuje pouze text a základní grafiku, takže nezatěžuje web. Jak ukázaly například nedávné zkušenosti se závadnou vodou v Brně, klíčové weby, kam chodí lidé pro informace, pod náporem návštěv kolabují. Dobrým řešením proto může být generování těchto tísňových informací na jiný server a v případě mimořádné události na něj přesměrovat obecní doménu.

Další možnosti se otevírají u webů, které používají redakční systémy a umožňují načítání externích RSS zdrojů. V okamžiku odeslání se tak informace může zobrazit nejen v RSS čtečkách obyvatel, ale také patřičně zdůrazněné na stránkách obce, místních hasičů nebo třeba mikroregionu. Obdobně to funguje například v Pardubicích, kde jsou informace o haváriích v místní chemičce automaticky zvýrazněny na webu města (místo RSS je používáno SMS zpráv).

Další podrobnosti: The Science for Population Protection

Autor: Michal Bareš | neděle 23.10.2016 11:49 | karma článku: 7.91 | přečteno: 234x

Další články blogera

Michal Bareš

Pardubáci, jste připraveni na krizové situace?

Povodeň, únik nebezpečné látky, terorismus, blackout. To vše jsou situace, které nikdo nechceme zažít, ale přesto se stávají a plní stránky novin. Přemýšleli jste někdy, jak byste se v případě podobné události zachovali vy?

7.10.2017 v 18:03 | Karma článku: 3.27 | Přečteno: 131 | Diskuse

Michal Bareš

Dočká se Chrudim ochrany před povodněmi?

Pokud se v Chrudimi mluví o povodních, tak prakticky vždy pouze v souvislosti se sídlištěm Na Šancích, které čas od času "spláchne" voda z polí.

2.9.2017 v 13:48 | Karma článku: 5.57 | Přečteno: 153 | Diskuse

Michal Bareš

Vrátí se branná výchova do škol?

Na iDnes vyšel článek o tom, jak Ministerstvo obrany chce vrátit do škol brannou výchovu. Pod článkem, ale i na dalších serverech, které text převzaly, se objevila spousta kritických reakcí.

28.4.2017 v 18:48 | Karma článku: 8.93 | Přečteno: 305 | Diskuse

Michal Bareš

Sirény, aneb panika nad Prahou

Krátce před desátou hodinou se v Praze a celém Středočeském kraji rozezněly z pietních důvodů sirény. Nejen na sociálních sítích a později i v médiích se téměř okamžitě spustila vlna kritiky a zmatku - nikdo nevěděl, co se děje.

23.2.2017 v 16:44 | Karma článku: 19.63 | Přečteno: 1300 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.92 | Přečteno: 562 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 287 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 98 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 22.60 | Přečteno: 557 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.68 | Přečteno: 563 | Diskuse
Počet článků 142 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1044

Ředitel a zakladatel spolku Rescueinfo.

http://twitter.com/bares_michal

Radyvnouzi.cz VarujemeVas.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.