Úterý 15. června 2021, svátek má Vít
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 15. června 2021 Vít

RSS čtečka může zachraňovat životy

23. 10. 2016 11:49:12
RSS čtečku používá mnoho z nás pro sledování novinek na oblíbených webových stránkách. Její možnosti jsou ale daleko širší a může pomáhat i v případě ohrožení.

Jedním z úkolů, stanovených v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, je podpora využívání moderních informačních technologií pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Zatímco samotné varování zůstává především na sirénách, k následnému tísňovému informování je dnes možné využít nejrůznější prostředky - od "mluvících" sirén, přes rozhlasové a televizní vysílání, místní informační systémy (obecní rozhlas) až po dnes tolik oblíbené hromadné SMS. Každý z těchto způsobů má však své nevýhody:

  • Rozhlasové a televizní vysílání naráží na stále klesající počet lidí, kteří ho sledují. V době mnoha desítek stanic a internetového streamování je zaslechnutí případné tísňové informace věcí náhody a navíc je těžko použitelné pro méně závažné lokální události.
  • Elektronické sirény a místní informační systémy jsou sice téměř dokonalé, ale finančně velmi nákladné. Pokud obec nedosáhne na dotaci v rámci protipovodňových opatření, je jejich pořízení jen těžko reálné.
  • SMS rozhlas dnes používá mnoho měst i malých obcí. Přestože jde o způsob, jak rychle oslovit velkou část obyvatel, v praxi tak úspěšný není. Problémem je nutnost předchozí registrace občana do systému a pak také zátěž pro obecní rozpočet.

Řešením může být systém pro rozesílání SMS na všechny mobilní telefony na daném území, o němž jste mohli číst zde. Ačkoli tento systém bude rozhodně velkým přínosem při závažném ohrožení, jen těžko bude použitelný při méně závažných místních událostech.

Poměrně nedávno však Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč přišel v rámci své výzkumné činnosti s další možností, která má téměř nulové náklady a v jiných oblastech ji používá mnoho z nás. Řeč je o RSS - formátu pro čtení novinek na webových stránkách a shromažďování obsahu z různých zdrojů na jednom místě.
Aplikace, kterou Institut vyvinul, nese název ETIRSS (editor tísňových informací RSS) a umožní obcím komunikovat s veřejností v případě nebezpečí nebo jeho hrozby.

Vzhledem k tomu, že obce již připojení k internetu využívají a mají vlastní internetové stránky, bylo by zprovoznění aplikace otázkou chvíle. Získaly by tak další způsob, jak bez dalších nákladů nejen informovat o nastalém nebezpečí, ale také o jeho hrozbě. Škála těchto informací by jistě mohla být velmi široká a zahrnovat například i předávaní výstrah ČHMÚ nebo přerušení dodávek energií.
To vše bez jakékoli registrace ze strany občanů a navíc přístupná i komukoli, kdo v daném místě nebydlí, ale zajímá ho (chataři). Po zadání adresy RSS kanálu do mobilního telefonu (nebo jiné čtečky) není problém získat důležitou informaci téměř okamžitě všude tam, kde je dostupné připojení k internetu.

Výhodou je, že aplikace sama vygeneruje stránku, která může být přístupná přes odkaz z obecního webu. To ocení nejen ti, kdo čtečku nebudou používat, ale především starostové malých obcí. Ti totiž v případě potřeby rychlého informování nebudou muset čekat na někoho, kdo web spravuje, ale informaci umístí prostřednictvím aplikace hned.

Další výhodou je, že takto vytvořená stránka obsahuje pouze text a základní grafiku, takže nezatěžuje web. Jak ukázaly například nedávné zkušenosti se závadnou vodou v Brně, klíčové weby, kam chodí lidé pro informace, pod náporem návštěv kolabují. Dobrým řešením proto může být generování těchto tísňových informací na jiný server a v případě mimořádné události na něj přesměrovat obecní doménu.

Další možnosti se otevírají u webů, které používají redakční systémy a umožňují načítání externích RSS zdrojů. V okamžiku odeslání se tak informace může zobrazit nejen v RSS čtečkách obyvatel, ale také patřičně zdůrazněné na stránkách obce, místních hasičů nebo třeba mikroregionu. Obdobně to funguje například v Pardubicích, kde jsou informace o haváriích v místní chemičce automaticky zvýrazněny na webu města (místo RSS je používáno SMS zpráv).

Další podrobnosti: The Science for Population Protection

Autor: Michal Bareš | neděle 23.10.2016 11:49 | karma článku: 14.35 | přečteno: 303x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Skutečně matematika neexistuje, jak prohlásil ekonom Tomáš Sedláček?

Tomáše mám rád. Je barvitý, kreativní, zábavný. Ve svém oboru mi přijde i rozumný, i když nejsem kovaný ekonom, abych to mohl dostatečně posoudit. Tuhle jsem ale slyšel jeho výklad neexistence matematiky. Dost mě překvapil. :-)

15.6.2021 v 9:14 | Karma článku: 25.22 | Přečteno: 1453 | Diskuse

Zdenek Slanina

Nihil novi sub sole: Už r. 1856 Eunice Foote(-ová) ve své domácnosti měřila skleníkový jev

Nihil novi sub sole je v titulku proto, že je o 4 znaky kratší než Nic nového pod sluncem. Počet znaků v titulku je totiž omezen a tak se s nimi musí hospodařit. Ale jinak letos je už 165 let od položení základů skleníkového jevu.

15.6.2021 v 7:07 | Karma článku: 20.26 | Přečteno: 1410 |

Dana Tenzler

Organické látky na exoplanetách

Mohou být na cizích planetách přítomny organické sloučeniny? Odpověď dá nová generace teleskopů. Máme čekat spíše kladnou nebo zápornou odpověď? (délka blogu 5 min.)

14.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 19.04 | Přečteno: 223 | Diskuse

Dana Tenzler

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (2)

Čím se bude zabývat vesmírný teleskop Jamese Webba? A čím se liší od Hubbleova teleskopu? (délka blogu 4 min.)

10.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 23.25 | Přečteno: 322 | Diskuse

Jan Veselý

Konečně zatmění! Po šesti letech

aneb Topocentrický pohled na vesmír v červu 2021. Červnové noci jsou tak krátké, že končí dříve, než začnou, a tak se to nejzajímavější odehraje ve dne. Po šestiletém půstu uvidíme částečné zatmění Slunce.

9.6.2021 v 22:30 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 146 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1090

Ředitel a zakladatel spolku Rescueinfo.

http://twitter.com/bares_michal

Radyvnouzi.cz VarujemeVas.cz

Najdete na iDNES.cz