Já nevím, co a proč bychom přesně měli bránit? Před čím bychom měli bránit stát? Největší zlo jsou vlády, pochybuji, že se ve školách bude vyučovat, jak se bránit před vládou a politiky. Pokud jde o pomoc v krizových situacích tak například povodně prokázaly, že obyvatelé jsou ochotni a schopni pomoci i bez branné výchovy ve škole, takže k čemu to vlastně bude dobré?

Dobrý den. Ono slovo bránit není úplně přesné - dle mého by každý občan měl vědět, jak se chovat v krizových situacích - a ty mohou být velmi různé, mohou nastat z mnoha příčin. Vědět = znalosti, návyky, dovednosti a schopnost se správně rozhodovat ve chvíli, když už se něco stane a v neposlední řadě i schopnost a ochota poslechnout autority,které v dané chvíli přebírají odpovědnost (např.krizové štáby). Chaos a panika je hrozná věc, která často způsobí stejné, nebo ještě větší škody, než důsledky samotné krizové situace, a podlehnou jí právě Ti, kteří nevědí, neumí... Takže je to především ochrana sama sebe a svého nejbližšího okolí. Čím větší množství občanů tuto schopnost má, tím násobně vzrůstá i prostorový okruh, kde si lidi budou vědět rady a vzájemně si pomoci - nejlépe pak celá země. A pokud si občané s celou řadou problému budou schopni poradit vlastními silami, tím více umožní profesionálům - policii, IZS a armádě, aby se plně věnovaly činnostem jim primárně určeným. Příklad - dříve alespoň mužská populace část absolvovala vojnu (netvrdím, že to bylo vždy a všude super), nicméně mnoho mladých mužů si přece jenom do civilu odnášela řadu dovedností, znalostí a zkušeností, v lepším případě i například řidičáky na nákladní automobily (dnes nám chybí odhadem cca 6 000 takových řidičů), které se jinde získat nedaly (nedají). Pak samozřejmě mohli být a byli i platnou pomocí starostům ve chvíli, kdy se v obci něco stalo....dnes to má starosta mnohem složitější, kdo mu dnes pomůže - počítám, že tak akorát dobrovolní hasiči - pokud budou plnit své úkoly, nemá starosta po ruce už nikoho dalšího.

já na to pobíhání mezi školními lavicemi v plynových maskách vzpomínám s úsměvem

dnes už jsme někde jinde a předpokládaná výuka by samozřejmě probíhla podstatně jiným způsobem .....

Problém ovšem není v názvu onoho předmětu, ale v myšlení lidí

Já vím, ale ten název je vzhledem k historii nešťastný.